Drobečková navigace

Střední Haná > O mikroregionu > Členské obce > Záříčí > Záříčí-historie

Záříčí - historie

V první obecní kronice, nazvané „Památní kniha Obce Zářičí“, označil pisatel (Robert Eichter) za nejstarší dobu, kdy je zmiňován název Zářičí, a to v souvislosti s klášterem Velehradským, začátek 12. století. V roce 1107 byla ves Kromiežier přivtělena k biskupství olomouckému, když je i se Zářičím zakoupil biskup Jan II. O sto let později mělo Záříčí dva pány. Jednu polovici daroval český král Přemysl Otakar II. klášteru cisterciáckému u Vizovic.

V roce 1421 zastavil císař Zigmund tuto polovinu Záříčí Petrovi ze Sovince za 600 kop českých grošů. Tyto statky pak často měnily své pány. Po bitvě bělohorské 1621 byly všechny statky opět vráceny biskupství olomouckému a tato polovina Záříčí byla v jeho držení až do 19. století. Druhou část obce Záříčí prodal Zbyněk ze Záříčí Janu nazvanému Pomyn ze Záříčí a přes další majitele se tato část obce spolu s Chropyní trvale spojily s panstvím kroměřížským.

Z pozdějších dob – z roku 1681 se zachovala obecní pečeť, na níž je vyryto uprostřed radlo a kolem nápis : „Obecny peczet dedieny Zarzieczi 1681“.

Při listování kronikami obce se velmi často setkáváme se zprávami o povodních. Jedna z prvních zaznamenaných povodní je z roku 1579. Zatopeno bylo Záříčí i Chropyně. Dne 4. srpna 1661 byla příčinou povodně průtrž mračen.Byla zničena celá úroda obilí. V roce 1820 zavinily povodeň opět stálé deště. Po velkých deštích v roce 1834 se protrhly hráze Bečvy u Henčlova, voda se valila potokem Lukavec do Záříčí a nadělala zde obrovské škody.V roce 1870 protrhla Bečva břehy a zaplavila Záříčí. V kronikách se praví, že k poslední povodni došlo v roce 1894. Tento záznam platil až do roku 1997, kdy jsme se stali svědky největší povodně dvacátého století.